Casino

Bar
     Ten, kdo vstoupil okolo poloviny ledna roku 2000 do jedné z kluboven v Českém údolí se ocitl v pravém a nefalšovaném kasínu poloviny třicátých let. Hned na vstupu do místnosti uvítal návštěvníka skvěle zásobený bar s distingovaným, ochotným a stále příjemně naladěným barmanem za pultem.
Do uší se nevtíravě zakousla hudba Louise Armstronga, Elly Fitgeraldové či Dukea Ellingtona. Na zemi se nenápadně povalovaly jakoby náhodou vytroušené dolarové bankovky v nadživotní velikosti. V poněkud temnějším koutě se u zajímavých drapérií nacházela banka se směnárnou. V lépe osvětlené části místnosti se pak okolo rozličných stolků pohybovali elegantní pánové v padnoucích oblecích a šarmantní dámy v odvážných modelech dle poslední módy dovezených z daleké Paříže. Lehké napětí, které v takovém druhu podniku vždy panuje, pak čas od času prostřídávaly nešťastné kletby či naopak jásavé výkřiky radosti.

     Nápad poněkud se odvázat, zažít něco nového a zajímavého v kasínu vznikl v hlavách zbraslavských roverů, a my ho zcela bez skrupulí převzali a doplnili o návrat v čase. Od prvních slov o tom, že bychom se mohli dobře pobavit cizím nápadem, nebylo kupodivu nijak daleko k činům. Pár nadšenců se podělilo o úkoly a do měsíce byla akce Casino na světě. A vyvedla se.

     Stylové ohozy, dobové plakáty na stěnách, odpovídající hudba. Okolo stolu s ruletou bylo skoro neustále plno. Dodnes se neví, zda to bylo kvůli možnosti skutečně vysoké výhry (jeden a ten samý šťastlivec zde vyhrál jednou 140 a podruhé 220 tisíc “koňských” peněz) nebo atraktivní krupiérkou, jejíž “Ukončete svoje sázky, prosím, ruleta se roztáčí!” vábilo pány a dámy z celého okolí.
     Hned vedle se u karetního stolku pokoušela vždy skupinka hráčů o známé pokerové obličeje, i když ne vždy jim to šlo. Zvláště v okamžiku, kdy se dalo zaslechnout slovíčko “pas”, nevěstil obličej dotyčného nic hezkého.
Hráči pokeru
     Pro ty, kteří se spíše než na štěstí spoléhali na vlastní pevnou ruku a přesnou mušku, byl připraven terč a sada šipek. Je však nutno podotknout, že ne vždy se házející plně soustředili a zvláště u něterých rozptyl jejich hodů ohrožoval dokonce i dosti odvážné tanečníky, kteří se pokoušeli dodat celé akci ještě větší punc noblesnosti svými nevšedními tanečními kreacemi na parketu. Méně náročné nebo již společensky unavenější dámy (ale i pánové) se mohli zabavit nenáročnou hrou v kostky a celkem nevinným způsobem odlehčit své peněžence. Pro dětinštější povahy měly pořadatelé v zásobě několik sad pexesa s rozličnými motivy.
Láhev za 400 koňských
     Celým tímto mumrajem se jako štika proplétal noblesní barman a nijak ho nerozhodilo ani velké spropitné jednoho z odvázanějších hostů, který mu nacpal 400 “koňských” se slovy “ať mu přinese láhev bechera a za zbytek si koupí něco na sebe”. Zmíněný barman prokazoval svoji noblesu nejvíce ve chvilkách, kdy byl donucen některého z náštěvníků herny vyvést na mráz. Činil tak vždy elegantně a šetrně, ale nekompromisně a s důrazem. Každý jím vyvedený se pak vracel mezi ostatní hráče podstatně krotší.
Nebylo tedy divu, že si vynikajícího barmana několik hostů před závěrem večera zamlouvalo na své soukromé uhlobaronské, velkotovárnické či aristokratické večírky.
     Za celý večer se přihodily snad pouhé dvě nepříjemnosti. První nastala ve chvíli, kdy jedna z přítomných dam neudržela a (zřejmě opojena silným pomerančovým koncentrátem z láhve od Johnyho Walkera) shodila na zem sklenku, která se s třeskotem rozlétla na několik kousků.
Hráči pexesa
     Druhým okamžikem pak byly nejbližší chvilky poté, co některý z přítomných gentlemanů úspěšně připálil jedné z dam cigaretu provokativně nasazenou na dlouhém nástavci a nikdo ze zúčastněných si nebyl schopen s čmoudícím a smrdícím válečkem poradit. Při pokusu o uhašení o taneční parket si ředitel začal zoufalstvím rvát vlasy, a tak byla nakonec celá operace v tichosti zakončena v místní kotelně.

     Myslím, že nikdo během večera po finanční stránce závratně nezbohatnul. Na druhou stranu je pravda, že nikdo ani neprohrál svůj vůz, dům, ženu či děti. V zastavárně se ocitla asi pouze saka. Každý ale přecejen odcházel bohatší – o jeden další zážitek z prímového večera.

Očumun     

P.S. “Koňské” = místní platidlo vybrané z několika sad hry “Dostihy a sázky”.

Hlavní stránka