Tak tohle je písečný červ

Písečný červ

       V roce 1998 a 1999 se do Plzně vždy během třetího víkendu v září sjelo pár desítek roverek a roverů, převážně ze západní části Čech, aby změřili své fyzické síly v mírně netradičním sportovním klání. Ale nebyl to zdaleka jen sport samotný, který pro účastníky v obou případech připravil organizační tým
pod vedením ředitele závodu Očumuna. Závodící přijížděli už v pátek večer a Plzeň opouštěli až v neděli dopoledne. Samotný závod zaplnil jen sobotní dopoledne a časné odpoledne. Páteční večer byl vždy vyhrazen seznámení účastníků, mírnému zasvěcení do teorie závodu a promítání diapozitivů z šambaláckých expedic, poprvé do rumunského pohoří Calimani, v roce 1999 do slovinských Julských Alp.      Sobotní ráno bylo vyhrazeno přesunu na závodiště (mírně nadnesený název, znám i jedince, kteří by byli ochotni hlasovat pro popraviště) na druhém konci naší úžasné polis. Závodníci byli již předem poučeni o výhodnosti obnošeného oděvu. Po dokončení přesunu byli účastníci zasvěceni do tajů Červa. Tak o co tedy vlastně šlo? Nic náročného. Tři kola běhu pro rovery, dvě pro roverky, k tomu přenosit v kbelících trošku písku, malinko si zaplazit a nakonec vyskočit pro lístky skrývající zaslouženou prémii.
Závodiště
V tuto chvíli si ještě mnozí účastníci mysleli, že ví, do čeho jdou. Terén, trasa, škodolibí organizátoři a v prvním ročníku navíc “vydařené” počasí je brzy po startu vyvedli z (osudového) omylu. Všem došlo, že nic není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.

Vše by bylo úplně O.K., kdyby…

* Kdyby trasa vedla po běžeckém okruhu a nikoliv po obřím kopci bílého písku, porostlém borovicemi a břízkami a viditelném ze vzdálenosti mnoha kilometrů.
* Kdyby alespoň vedla po úbočí tohohle kopečku a ne neustále nahoru a dolů.
* Kdyby se písek nosil po rovince a ne tam, kde se nosil.
* Kdyby se v roce 1998 neproměnilo závodiště díky vytrvalému dešti v nespočet bílých potůčků plných všudypřítomného písku.
* Kdyby o rok později nebyly mezi povinnými pomůckami lyžařské brýle.
* Kdyby se neběželo stylem tři kroky vzhůru, dva proti vlastní vůli zpět.
* Kdyby se plazilo po rovince a nikoliv z kopce.
* Kdyby byl písek tam, kde by ho člověk čekal a ne tam, kde by ho nečekal.
* Kdyby prémie neskrývala další stoupáníčko.
* Kdyby organizátoři nebyli sadisti, což byli.

Před vypuknutím závodu chtěli někteří vyhrát. Po prvním kole toužili už jen přežít. Tento sen se splnil všem závodnicím i závodníkům. Za cílovou páskou sebou každý praštil do písku a děkoval svému andělu strážnému, že alespoň přišel, i když pozdě.
Klikni
Klikni
Večer všechny čekal zasloužený odpočinek v podobě pohodové párty plné zábavy a dobrého jídla. Navštívil nás i opravdový živý Písečný červ, poblahopřál účastníkům k předvedeným výkonům a všem předal pamětní listy a předměty. Zábava pokračovala dlouho do noci, mnozí ani nešli spát, ráno jsme se rozloučili a závodníci vyrazili k domovu.

Permoník     

         Třetí ročník Písečného červa proběhl tentokrát v Teplicích, RK Šambala zapůjčil ochranou známku, název i potřebné know-how teplickému roverskému kmenu Wipzynk, jehož členové byli aktivně přítomni na obou předchozích ročnících. Krátkou reportáž o závodu si můžete přečíst v kronice roverského kmene Wipzynk.
Písečný červ 2000 Písečný červ 2000 Písečný červ 2000
     My jim tímto děkujeme za téměř bezchybnou organizaci, a že nezklamali naše očekávání ba všechny očekávání vysoce překonali. Rovněž děkujeme za slaďoučkatý dárek k našim narozeninám.

     Čtvrtý ročník tohoto závodu proběhne 14. - 16. září roku 2001 v Plzni. Informace získáte u Hurvínka na adrese hurvi@seznam.cz

Hlavní stránka