Pro začátek jsme zvolili poněkud masňácké řešení a využili služeb CK Kudrna Brno. Zcela jistě to bylo pohodlnější, určitě však ne lepší, než kdybychom jeli sami se sebou. Získávali jsme teprve zkušenosti s rumunskými horami a podmínkami v Rumunsku vůbec. Celých deset dní nám nadmíru přálo počasí, sprchlo snad jenom půl hodinky. Pohoří Calimani na severu Rumunska je nádherné, zvláště voňavé poloniny. Užili jsme si vlastní dobrodružství s ostrými ovčáckými psy. Na podzim 1998 jsme pak o našem putování vydali jakousi zprávu s fotografiemi, něco na způsob Míly Nevrlého, i když to do něho má daleko. Pojmenovali jsme ji prostě – Romania ´98 – Calimani – tedy stejným názvem, který se objevil i na našich expedičních tričkách. |
