 Slovinsko zná většina turistů pouze jako tranzitní zemi při cestě k jaderskému pobřeží Chorvatska. Ovšem Slovinsko je přitom překrásná země, kde najdete zcela vše - od velehorských štítů, přes hluboké lesy, zelené pastviny, krasové jeskyně, krásná města až po krátké, leč o nic méně pěkné mořské pobřeží.
Značení cest je zde výborné. Slovinci jsou navíc sami náruživí turisté, proto je jich v horách spousta a to již od časných ranních hodin a rádi si s vámi popovídají. Většina cest označených jako "klettersteigy" se dá jít celkem bez větších problémů i s báglem na několik dní. Je jen třeba dávat pozor na nebezpečná firmoviska. Snad jedinou nevýhodou Julek je nedostatek vody, celkem typický jev pro podobná pohoří. Proto je zapotřebí mít s sebou láhve aspoň na čtyři litry vody a při každé příležitosti je doplňovat. V Julských Alpách jsou i vynikající terény pro bikery.
Doprava Do Julských Alp se dá cestovat buď vlakem nebo autem či autobusem. Cesta vlakem trvá z Prahy cca 10 hodin, v srpnu 1999 stála zpáteční jízdenka pro mládež do 26 let okolo 1 900 Kč, pokud si někdo chce připlatit třídenní Euro Domino po Slovinsku, dělalo to 920 Kč (ovšem cena se řídí kurzem eura ke koruně). Druhou možností je cesta autem - zde je nutno počítat s poplatkem za dálnice přes Rakousko a po Slovinsku a průjezd Karavanským tunelem (asi 50 DM). Autobusem se dala jedna cesta do Mariboru a zpět pořídit za 1 860 Kč (ale pak je nutné jet ještě přes polovinu Slovinska k horám).Velmi výhodná je v současné době nabídka CK Jenda Brno - doprava tam a zpět busem za 1 100 Kč. Formality Česká republika má se Slovinskem bezvízový styk, připravte se ale na přísné rakouské i slovinské pohraničníky (pokud ale budete mít dostatečně veliký a těžký batoh, hrabat se vám v něm nejspíše nebudou).
Měnovou jednotkou Slovinska je tolar (SIT) při obvyklém kurzu 1 DM = 95 - 100 SIT. Ceny potravin jsou ve Slovinsku o něco (cca 25%) vyšší než u nás a nakoupit se dají v každé vesničce, od městeček jsou již běžné supermarkety. Potraviny jsou k dostání stejné jako u nás, jídelníček Slovinců se nijak výrazně neliší. Cena pitné vody ve vysokohorských chalupách, kam se musí dopravovat vynáškou nebo vrtulníkem je cca 5 DM/litr. Litr benzínu stojí asi 1,10 DM. Za ubytování jsou ceny různé. Záleží na položení chaty, jejím vybavení i požadovaném komfortu. Za nocleh ve vícelůžkovém pokoji nebo matrazenlageru zaplatíte okolo 5 DM, za dvoulůžkový pokoj od 15 do 30 DM; nocleh na podlaze v jídelně nás na Domě Planika stál 2 DM. Pohledy stojí od 150 SIT, známka do ČR pak 80 SIT, minuta telefonického rozhovoru s ČR 119 SIT, mezi 19,00 - 7,00 95 SIT (automaty na žetony nebo na kartu). Doprava železnicí a autobusem je ve Slovinsku asi dvakrát dražší než u nás. Slovinština Slovinščina nie těžka! Ač to zní lapidárně, je oficiálním a také národním jazykem Slovinska slovinština. Vzhledem k její velké příbuznosti se srbochorvatštinou a češtinou nemá Čech nejmenší problémy rozumět. Pokud sami budete mluvit trochu česky, trochu slovensky a rusky, pomalu a zřetelně, tak se domluvíte bez slovníku. Přesto pár základních frází a slovíček pro přežití v horách:
Čas, státní svátky Slovinsko leží ve stejném časovém pásmu jako ČR a má stejně jako my letní a zimní čas. Dejte si pozor na dva státní svátky, které připadají na letní období - 25. 6. a 15. 8. - to jsou otevřeny povětšinou pouze restaurace. Úřady, telefonní čísla Velvyslanectví ČR naleznete na adrese Riharjeva 1, Ljubljana, tel.: 00386/61/339 257-8, fax: 00386/61/339 259. Honorární konzulát pak v Portoroži (pobřeží Jadranu): Vilfanova 9, tel., fax: 00386/66/747 270. Pohotovostní telefonní čísla: hasiči, záchranná služba - 112, policie - 113 Rady do hor
Při plánování pochodu je zapotřebí pečlivě hlídat případná převýšení, protože v hlavním masívu Julských Alp se nedají dělat klasické hřebenovky a počet nastoupaných a naklesaných metrů během jednoho dne se může snadno šplhat do závratných hodnot. Při některých sestupech je velice nebezpečná kamenitá suť, která ujíždí pod nohama a jejíž hrany jsou velmi ostré a dokážou odřít nejen ruce a nohy, ale potrhat i oblečení a batoh. Zvláště v mlze, kdy je putujícím odepřena možnost jinak neustálé "kochačky", je zapotřebí obrnit se trpělivostí, protože skalnatý stěna metr od nosu dokáže být neskutečně jednotvárná a za chvíli to "leze na mozek". Jedním z velmi únavných míst i za pěkného počasí je pak sestup ze sedla Dolič do údolí Zadnjica. Není od věci zakončit výpravu do hor návštěvou slovinského hlavního města Ljubljany (krásná a žijící metropole), slovinského Krasu (jeskyně Postojna jama) či některého z pobřežních měst s výraznou benátskou architekturou. Např. do města Koper vás doveze vlak (a odtud za 7 DM autobus do chorvatského Umagu). Mapy a průvodce
Při plánování náročného přechodu se pak neobejdete bez průvodce Jugoslávské hory (Olympia, Praha, 1987?). Kombinací obou těchto průvodců se dá připravit cesta po skutečných krásách evropské přírody. V ČR se dají také pořídit originální slovinské mapy (Julijske Alpe, 1 : 50 000), které jsou o něco přesnější než rakouské, ale ne výrazně. Jejich hlavní nevýhodou však je, že se prodává zvlášť východní a západní část (Vyhodni/Zahodni diel), přičemž každá stojí okolo 180 Kč. Ty samé mapy se dají pořídit i na místě, ale vyjde to ještě dráž. Zajímavé odkazy
Očumun |
